Přeskočit na obsah

Rudyard Kipling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudyard Kipling
Rodné jménoJoseph Rudyard Kipling
Narození30. prosince 1865
Bombaj
Úmrtí18. ledna 1936 (ve věku 70 let)
Londýn
Příčina úmrtívřed
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Golders Green Crematorium
Povoláníspisovatel, básník, romanopisec, reportér, autor dětské literatury, scenárista, novinář
Národnostanglická
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Alma materUnited Services College
Témataliteratura, literární tvorba, žurnalistika, poezie, cestopisná literatura a literatura pro děti a mládež
Významná dílaKnihy džunglí
Kim
Když
The Second Jungle Book
Bajky i nebajky
… více na Wikidatech
OceněníNobelova cena za literaturu (1907)
doctor honoris causa from the University of Paris (1921)
čestný doktor Štrasburské univerzity (1921)
Lektorix (2009)
společník Královské literární společnosti
Manžel(ka)Caroline Starr Balestier (od 1892)
DětiJohn Kipling[1]
Elsie Bambridge[2][1]
Josephine Kipling[3][1]
RodičeJohn Lockwood Kipling[1] a Alice MacDonald Kipling[1]
PříbuzníAlice Macdonald Fleming[1] a John Kipling[1] (sourozenci)
Catherine Pulleinová (bratranec)[4]
VlivyRobert Louis Stevenson
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Rudyard Kipling zvuk [ˈdʒəʊzɪf ˈɹʌdjɑːd ˈkɪplɪŋ] (30. prosince 1865, Bombaj18. ledna 1936, Londýn) byl britský spisovatel, novinář a básník, první britský nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1907.

Rudyard Kipling se narodil v indické Bombaji jako syn malíře pracujícího pro britskou koloniální správu, dětství prožil v Indii, kam se po absolvování internátní školy v Anglii roku 1881 opět vrátil, protože vojenská kariéra mu byla uzavřena pro silnou krátkozrakost a studium na univerzitě bylo příliš nákladné. Stal se pomocníkem šéfredaktora anglických novin v Láhaur, kde mu otiskli první verše a krátké povídky. Přestože pak v Indii strávil pouhých sedm let, načerpal tu náměty pro svou nejlepší tvorbu.

V osmdesátých letech 19. století se definitivně prosadil jako básník a posléze i jako prozaik. Podnikl cesty do Číny, Japonska a Spojených států. Po sňatku s Američankou Caroline Balestierovou roku 1892 žil čtyři roky ve Vermontu v USA, kde napsal své slavné Knihy džunglí.

V Londýně, kam se s manželkou roku 1896 přestěhoval, vydal své další romány, ale stále psal i poezii. Ve vlasti byl ceněn především jako básník opěvující mužnost a vlastenectví, jeho próza nebyla tak vyzdvihována. Čtenáře zaujal především cizokrajnou tematikou, popisem přírody a zvyků domorodců a pozoruhodným uměleckým jazykem. Přelom století pak znamenal vrchol jeho literárních úspěchů a roku 1907 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… s ohledem na pozorovací talent, originální představivost jakož i mužnou sílu idejí a umění kresby“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Třebaže Kipling psal až do počátku třicátých let, nedosáhl již předchozích úspěchů. Navíc těžce nesl smrt svého syna Johna na bojišti 1. světové války, jeho osud zachycuje film "Legenda o mém synovi". Po spisovatelově smrti na mozkovou mrtvici vyšla ještě jeho autobiografie Something of Myself (1937).

V roce 1922, ve svých pozdních padesáti letech, byl svědkem nejvyššího rozmachu britského impéria, v němž žila čtvrtina světové populace a jehož území představovalo rovněž čtvrtinu světové rozlohy. Ve svých knihách zdůrazňoval výsadní postavení Angličanů jako příslušníků privilegovaného národa, jehož vyšší třída stojí jako nadřazená rasa na vrcholu světové společenské pyramidy.

Ve vztahu k Indům zobrazuje Brity jako velké bílé bratry s povinností vést je a učit, jak to popsal ve své básni Břímě bělochů (1899, The White Man's Burden). O domorodcích se v této básni nevyjadřoval příliš vlídně, takže byl později často označován za horlivého zastánce kolonialismu. George Orwell označil tento Kiplingův postoj za morálně necitlivý a esteticky nepřijatelný. Nikdo však Rudyardu Kiplingovi nemohl upřít talent velkého vypravěče.

Proslulá je jeho báseň If z roku 1895, známá v českém přebásnění Otokara Fischera pod názvem Když…, ve které Kipling vystihl obraz a ideál mužných vlastností a požadavky na statečného člověka v životním zápase v přemáhání každodenních všelidských problémů.

Rudyard Kipling

Básnické sbírky

[editovat | editovat zdroj]
  • Departmental Ditties (1886, Oddílové popěvky),
  • Barrack-Room Ballads and Other Verses (1892, Kasárenské balady),
  • The Seven Seas (1896, Sedm moří),
  • The Five Nations (1903, Pět národů),
  • The Years Between (1919)
Karikatura na Kiplingovu báseň Břímě bělochů (Life, 16. březen 1899)
Obálka knihy Soldiers Three
Obálka knihy In Black and White
Titulní strana McClure's Magazine, kde vycházel na pokračování román Captains Courageous
Ilustrace ke knize Just So Stories
  • Plain Tales From the Hills (1888, Prosté povídky z hor), sbírka čtyřiceti krátkých povídek z Indie, ve kterých Kipling využil společenských anekdot i skutečných příběhů a dokázal je podat skutečně prostě, ale přitom se silným smyslem pro dramatičnost, humornost nebo naopak tragiku. Své živé, autentické, pozorovatelsky přesné a přitažlivé vyprávění prokládá autor vtipy a aforismy a stupňuje je až do působivé pointy. Avšak za demokratičností Kiplingova jazyka a námětů lpí přesvědčení, že jenom britské organizační a technické schopnosti mohou udržet na uzdě zaostalé domorodé obyvatelstvo Indie.
  • Soldiers Three (1888, Tři vojáci), sbírka povídek, česky pod názvem Tři mušketýři, některá dobrodružství ze života a činů pěšáků Terence Mulvaneyho, Stanleyho Ortherise a Johna Learoyda,
  • sbírky povídek In Black and White (1888, Černé na bílém), The Story of the Gadsbys (1888, Příběh Gadsbyových), The Phantom Rickshaw (1888, Fantóm nosítek, česky též jako Přízraky), Under the Deodars 1890, Hrobaři), Indian Tales 1890, Obrázky z Indie).
  • The Light That Failed (1890, Světlo, které zhaslo), román s autobiografickými prvky,
  • American Notes (1891, Americké poznámky),
  • The Naulahka (1892), česky pod názvem Náhrdelník maharadžů nebo Za kouzlem drahokamů, příběh Američana v Indii, napsáno společně s Charlesem Wolcottem Balestierem (1861 - 1891).
  • Many Inventions (1893, Fantasie), sbírka povídek, ve které vyšla mimo jiné povídka In the Rukh (Na okraji džungle nebo také V rukhu), která je prvním vydaným, ale chronologicky posledním příběhem Mauglího z Knih džunglí.
  • The Jungle Book (1894, Kniha džunglí) a The Second Jungle Book (1895, Druhá kniha džunglí), česky v jednom svazku jako Knihy džunglí, dvě nejznámější autorova díla připomínající středověký epos o zvířatech s ústředním příběhem indického chlapce Mauglího, který se jako bezbranné batole octne v džungli, kde prožívá mnohá dobrodružství spolu s medvědem Balúem, hadem Ká, tygrem Šér Chánem a pardálem Baghírou (někdy bývají Mauglího příhody vydávány samostatně).
  • Captains Courageous (1896, Stateční kapitáni), dobrodružný román, líčí příběh patnáctiletého syna amerického milionáře, který se pro pohodlný život a peníze dostává na scestí a kterého zachrání tvrdý život plavčíka na rybářském škuneru, jemuž se musí z nutnosti podřídit.
  • The The Day's Work (1898, Denní práce), sbírka povídek,
  • From Sea to Sea (1899, Od moře k moři), cestopisné obrázky z Indie, Japonska, Spojených států a Egypta,
  • Stalky & Co (1899, Stopka a spol.), humorná knížka, která s pochopením líčí bujaré příhody tří vynalézavých chlapců v anglické internátní škole,
  • Kim (1901, špionážní román, napínavý příběh irského sirotka vychovávaného tibetským lámou, který se zaplete do vyzvědačských praktik,
  • Just So Stories for Little Children (1902, Bajky i nebajky, česky též jako Příběhy jen tak), veselé, hravé a vynalézavé krátké exotické příběhy pro děti plné slovních hříček, které Kipling doprovodil vlastními ilustracemi, svědčícími o jeho pozoruhodném výtvarném talentu,
  • Puck of Pook's Hill (1906, Šotkova kouzla) a Rewards and Fairies (1910, Nová šotkova kouzla), pohádkově laděná dílka,
  • sbírky povídek s vojenskou tematikou A Diversity of Creatures (1917, Rozličné bytosti), The Graves of the Fallen (1919, Hroby padlých),
  • Letters of Travel (1920, Listy z cest)
  • Debits and Credists (1926, Dluhy a úvěry), česky pod názvem Povídky zednářské lože,
  • Thy Servant Dog (1930, Tvůj sluha pes),
  • Something of Myself (1937, Něco o sobě), autobiografie vydaná posmrtně.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d e f g Kindred Britain.
  2. David Souden: Wimpole Hall. 1999. ISBN 978-0-7078-0139-1.
  3. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Online dostupná díla

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]