Přeskočit na obsah

Melvin Calvin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Melvin Calvin
Rodné jménoMelvin Ellis Calvin
Narození8. dubna 1911
Saint Paul
Úmrtí8. ledna 1997 (ve věku 85 let)
Berkeley
Příčina úmrtísrdeční selhání
Alma materMinnesotská univerzita
Michigan Technological University
Manchesterská univerzita
Central High School
Povoláníchemik, biochemik, vysokoškolský učitel, biolog a inženýr
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Berkeley
Minnesotská univerzita
OceněníGuggenheimovo stipendium (1944)
Stoletá cena (1955)
Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry (1957)
Remsen Award (1957)
William H. Nichols Medal (1958)
… více na Wikidatech
ChoťGenevieve Calvin[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melvin Calvin (8. dubna 1911 Saint Paul, USA8. ledna 1997) byl americký chemik. Stal se nositelem Nobelovy ceny. Byla mu udělena za výzkumy asimilace oxidu uhličitého v rostlinách.

M. Calvin se narodil v rodině rusko-židovských emigrantů, vystudoval Vysokou školu báňskou a technologickou v Michiganu, kde získal též doktorát. Pracoval na univerzitách v Manchesteru a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Od roku 1946 působil jako vedoucí biochemického oddělení Lawrencova ústavu.

Přestože M. Calvin studoval řadu chemických problémů např. fotoelektrickou a fotochemickou reakcí porfinů a halogenů, největší proslulosti však dosáhl ve výzkumu fotosyntetické asimilace. Dnes je obecně známo, že fotosyntéza sestává ze dvou částí. První část je absorpce světelné energie v chloroplastech. Druhá část se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace oxidu uhličitého. Calvinovi se podařilo vysvětlit do této doby neobjasněný třetí stupeň, ve kterém se oxid uhličitý naváže na molekulu ribulózového difosfátu a vzniká kyselina 3-fosfoglycerová. Ta je redukována na 3-fosfoglycealdehyd, který se z části přemění dalšími reakcemi na cukry, škrob a bílkoviny, tj. stálé produkty fotosyntézy. Většina je však využita k obnovení ribulózového difosfátu, na který se opět naváže oxid uhličitý. Calvin objevil mechanismus asimilace oxidu uhličitého, dále že při tomto procesu vzniká deset meziproduktů a reakci katalyzuje jedenáct různých enzymů. Nobelova cena za objasnění fotosyntézy byla tak udělena již po třetí. Jako prvnímu se ji povedlo získat R. M. Willstätterovi za výzkumy barviva chlorofylu a druhý byl H. E. Fischer za určení jeho struktury.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]