Západ stále hůře hledá postoj k izraelskému vojenskému zásahu v Pásmu Gazy. Washington musí vysvětlovat, co přesně bude považovat za překročení červené čáry v případě operace v Rafáhu. O evropské jednotě v této záležitosti nelze hovořit, tři země tento týden demonstrativně uznaly palestinský stát. Této atmosféry chce využít palestinská samospráva, která věří, že by s pomocí západních zemí mohla Gazu ovládnout.
Izrael se ve snaze zlikvidovat teroristické hnutí Hamás, která podle úřadů v Gaze údajně připravila o život už 36 tisíc Palestinců, dostává do stále riskantnější situace. Americký prezident Joe Biden armádu židovského státu předem varoval před vstupem do Rafáhu, kam se dříve před boji stáhli palestinští civilisté, a pohrozil zastavením zbrojních dodávek. Aktuálně židovský stát opět rozvířil kritiku kvůli smrti 45 civilistů v uprchlickém táboře v západní části Rafáhu po nedělním vzdušném útoku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu událost označil za tragickou nehodu, která se vyšetřuje.
Bílý dům následně uvedl, že tento izraelský útok zastavení pomoci nevyvolá. „Nemám k oznámení žádné politické změny, které by byly důsledkem tohoto nedělního úderu,“ řekl novinářům mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Washington podle něj bude sledovat vyšetřování a doufá, že se Izrael ze situace poučí. Kirby však musel podrobně vysvětlovat, proč je prezident přes předešlá varování shovívavý.
„Nepodporujeme, nebudeme podporovat velkou pozemní operaci v Rafáhu a jsme v tom velmi konzistentní. A prezident řekl, že pokud k ní dojde, možná ho to přiměje učinit jiná rozhodnutí ohledně podpory. To jsme ale ještě neviděli,“ prohlásil mluvčí, podle něhož by se taková invaze vyznačovala vysokým počtem vojáků a koordinovanými manévry proti množství cílů na zemi. Kirby také odmítl, že by se izraelské tanky pohybovaly v centru města, jak v předešlých dnech uváděla média s odkazem na svědky. Bílý dům sdělil, že tanky projíždějí koridorem na předměstí, o němž židovský stát spojence dopředu informoval.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu už dříve nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti a vyzývají k tomu i někteří západní lídři, například francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. „Mezinárodní právo platí všude,“ prohlásil v úterý šéf Elysejského paláce. Další evropské země dávají jasně najevo podporu Palestině. Španělsko, Irsko a Norsko tento týden oficiálně schválily uznání palestinského státu. Tento krok znamená, že ho nyní uznává 146 ze 193 členů OSN.
Uznávání Palestiny v Evropě může pokračovat
V Evropě tak učinily hlavně země někdejšího východního bloku včetně Československa už v roce 1988, ze západních mezi ně dosud patřil jen Kypr a od roku 2014 Švédsko. Ve čtvrtek má o záležitosti rozhodnout Slovinsko a následovat by mohla Malta. Podobný zvažují i Británie a Rakousko. Není proto divu, že se začíná hovořit o určitém západním posunu v palestinské otázce. „Čím více uznání Palestina dosáhne, tím více se posouváme k realitě, kdy se dvoustátní řešení z hlediska mezinárodního práva stává realitou,“ řekl Reuters profesor práva na Utrechtské univerzitě v Nizozemsku Kushtrim Istrefi.
Vývoj bedlivě sleduje palestinská samospráva s novým premiérem Muhammadem Mustafou, který věří, že krok Madridu, Dublinu a Osla povzbudí další státy. Apeluje na to, že uznání Palestiny je nutné kvůli udržení mírového procesu při životě. Samospráva navíc dává jasně najevo, že je připravená převzít zodpovědnost za Palestince v Gaze po odstavení Hamásu od moci. „Musíme rychle pracovat, abychom pomohli našim lidem v Gaze a připravili se na den, kdy budeme v Gaze u moci,“ řekl podle Euronews novinářům po setkání se španělským ministrem zahraničí Josém Manuelem Albaresem.
Mustafa už také představitele několika evropských a arabských zemí seznámil s plánem „rekonstrukce pásma po trvalém příměří“. Konečným cílem projektu, který zahrnuje časovou osu pro jednotlivé reformy, je sjednocení institucí Západního břehu Jordánu a Gazy pod jedinou správu a znovuotevření pásma světu. První nouzová fáze by se měla zaměřit na uspokojení základních potřeb Gazanů a trvat by měla rok a půl po skončení bojů. Druhá by zabrala přinejmenším dekádu a sloužila by k plné politické, ekonomické a sociální integraci do jednotné Palestiny.
Samospráva má špatnou pověst i mezi Palestinci
Mustafa si přitom zřejmě dobře uvědomuje, že současná pověst samosprávy není ani mezi Palestinci nejlepší, a plánuje také vnitřní reformy ke zlepšení vlády a větší transparentnosti. Z předválečného průzkumu Arab Barometer vyplynulo, že vládě na Západním břehu nevěří 77 procent lidí, což byl ještě horší výsledek než v případě vlády Hamásu v Gaze. Drtivá většina Palestinců se tehdy domnívala, že je samospráva zkorumpovaná. Devětašedesátiletý ekonom Mustafa, který působil například ve Světové bance, má dobré kontakty na Západě a může tak pomoci palestinské záležitosti. Doma však jeho jmenování nebylo přijato s velkým nadšením a kritizoval ho nejen Hamás.
Někteří experti jsou skeptičtí k tomu, že může Mustafa něco výrazně změnit, protože většinu moci drží lídr Fatahu a šéf samosprávy Mahmúd Abbás. Vede ji od roku 2005, přestože si v průzkumech osm až devět z deseti Palestinců přeje jeho odchod. V jarním šetření Palestinského centra pro politiku dalo 52 procent Gazanů najevo, že chtějí pokračující vládu Hamásu. Pouze pětina si přeje, aby pásmo ovládla samospráva v čele s Abbásem, a další pětina bez něj. Na Západním břehu je chuť k tomu, aby samospráva řídila Gazu, ještě nižší.
Problém rovněž je, že Mustafův plán zřejmě narazí na izraelské představy, alespoň pokud zůstane v čele země Benjamin Netanjahu. Premiér odmítá myšlenku, že by se Gaza vrátila pod kontrolu Fatahu, který v pásmu ztratil moc v roce 2007. Hovoří o demilitarizaci Gazy, nastolení civilní vlády a reformách za pomoci umírněných arabských států, především Egypta. Biden naopak dává najevo podporu Mustafově vládě a věří, že pokud se podaří samosprávu reformovat, mohla by Gazu spravovat. A web Politico před pár dny informoval o tom, že Washington chce mít prominentní roli v poválečné obnově Gazy.
