Rostoucí napětí ve vztazích mezi Západem a Čínou opět obrátily pozornost k tomu, že Evropská unie je silně závislá na přísunu léků z asijské velmoci. Peking toho může využít v obchodní válce. Západní farmaceutické firmy se nejvíce děsí případné čínské invaze na Tchaj-wan, která by mohla mít katastrofický dopad na globální zásobování. Sedmadvacítka proto ustavila Alianci pro kriticky důležité léky, která má vyhodnotit slabiny unijního dodavatelského řetězce, bojovat proti výpadkům a přenést výrobu do Evropy.
Už od počátku tisíciletí Evropská unie zažívá nárůst výpadků léků. Největší slabiny evropského zdravotnictví pak odhalila pandemie koronaviru, kdy ve velkém chyběly například i ochranné pomůcky. Situaci podle odborníků zkomplikoval také následný abnormální výskyt sezonních onemocnění. A nepomohla ani válka na Ukrajině, která ovlivnila dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií navíc dopadly na výrobce generik.
Lékový budíček pro Evropu
Aktuální studie britského think tanku Nuffield Trust uvádí, že novým normálem se ve Spojeném království stal nedostatek některých velmi důležitých léků, například antibiotik nebo přípravků proti epilepsii. Jen o málo lepší je podle ní situace na kontinentu. Francouzský lékový regulátor loni evidoval téměř pět tisíc výpadků u konkrétních léčivých přípravků, v roce 2022 to bylo zhruba 3800 a o rok dříve jen 2200.
Průzkum France Assos Santé, společnosti zastupující pacienty, zjistil, že letos už zažilo nedostatek nějakého léčiva 44 procent Francouzů. Jeden z farmaceutických odborů v zemi z těchto důvodů na konec měsíce plánuje dokonce stávku. Francie zdaleka není jedinou postiženou zemí v EU. S výpadky se dlouhodobě potýká i Česko a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyzval ke koordinované lékové politice v rámci unie.
Francouzský ministr průmyslu a energetiky Roland Lescure věří, že pomoci by mohla právě Aliance pro kriticky důležité léky, složená ze zdravotníků, zástupců firem a úředníků. „V Evropě zažíváme společný budíček. Pokud dokážeme vybudovat dostatečně silnou kritickou skupinu zemí se zájmem o samostatnou produkci léků, budeme schopni přesvědčit ostatní,“ řekl webu Euractiv.
Antibiotika místo jaderné bomby
To ale nebude snadné. Jádrem potíží je vysoká unijní závislost na dovozu především z asijských zemí. Asociace výrobců European Fine Chemicals Group uvádí, že zatímco na přelomu tisíciletí se v EU produkovalo 53 procent aktivních farmaceutických složek (API), tedy účinných látek v lécích, v roce 2020 byl její podíl na globální výrobě už pouze čtvrtinový.
Údaje o dovozu těchto látek se liší, různé zdroje však vesměs uvádějí, že kolem šedesáti procent účinných látek použitých v Evropě má čínský nebo indický původ. V případě některých důležitých ingrediencí je pak evropská závislost na Pekingu téměř stoprocentní.
Odborníci přitom varují, že přenechat výrobu klíčových složek léků pár lokalitám v Číně a Indii je nebezpečně krátkozraké. „Antibiotika zachraňují život, ale chováme se k nim, jako by to byla trička nebo kalhoty,“ stěžovala si před časem Ulrike Holzgrabeová z Institute for Pharmacy and Food Chemistry na univerzitě v bavorském Würzburgu.
Sledujte nový pořad FLOW: Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu. Je to jednoduché, tvrdí ekonom Matějka
V roce 2021 připadalo 42 procent světového exportu antibiotik na Čínu. Holzgrabeová podotýká, že Peking vůbec nepotřebuje jadernou bombu, aby Evropě zasadil fatální úder. Stačí, když zastaví vývoz antibiotik. Rozvoj jejich výroby v Číně má přitom podobný příběh jako solární panely nebo elektromobily: masivní vládní investice do oboru a následná snaha prodat přebytky ve světě a vytlačit konkurenci cenami.
A podobně jako v případě fotovoltaiky panují obavy, že Čína může léky využít jako geopolitickou zbraň. Už během obchodní války, kterou vedl s Pekingem americký exprezident Donald Trump, zaznívala varování, že by Čína mohla dodávky stopnout, nebo dokonce nebezpečně změnit jejich obsah.
Minulý týden Spojené státy uvalily stoprocentní cla na dovoz čínských elektromobilů a situace se nejspíš ještě víc zdramatizuje, pokud se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Obchodní spory s Čínou vyostřuje i EU. Peking přitom už loni v létě ukázal, že je ochotný omezit vývoz některých vzácných materiálů jako varování Západu.
Samostatnost vykoupená vyšší cenou
Nejvíc se však západní farmaceutický průmysl bojí čínské invaze na Tchaj-wan nebo jeho blokády. Už jen narušení námořní trasy Tchajwanským průlivem by mohlo ohrozit dodávky léků. Někteří představitelé odvětví naznačují, jaké důsledky by mohla mít reakce EU na podporu ostrova. „Pokud Čína zaútočí na Tchaj-wan a my na ni uvalíme sankce stejně jako na Rusko, farmaceutický trh se obrátí vzhůru nohama,“ řekl loni webu Politico Gian Paolo Negrisoli, šéf farmaceutické společnosti Flamma Group.
Evropští odborníci se při snaze vymanit se z čínské lékové pasti potýkají s řadou obtíží. Například jejich snahu o vytvoření přesné databáze výrobců a jejich produktů brzdí přísně střežená obchodní tajemství. Dodavatelské řetězce jsou navíc velmi složité a není jasné, kolik společností a z jakých zemí je do nich zapojeno.
Významný německý farmaceutický průmysl si stěžuje na přebujelou byrokracii a přísné regulace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, dosluhující infrastrukturu a neustávající vysoké náklady na energie. Přesto se ozývají hlasy varující před tím, aby vláda odvětví bezhlavě podporovala. „V Evropě nepotřebujeme zombie továrny, které je třeba trvale dotovat,“ řekl Deutsche Welle Bork Bretthauer z asociace Pro Generika.
Evropané podle něj musí být ochotni zaplatit za léky vyšší ceny. Podobně to vnímá i ministr Lescure, podle něhož bude nutné připlatit si za evropskou produkci, která znamená suverenitu a vysoké ekologické standardy. Věří, že by se výroba do Evropy mohla vrátit za pět až deset let. Český ministr zdravotnictví Válek sliboval tuzemskou výrobu penicilinu dokonce ještě v tomto volebním období, nakonec nejspíš vznikne továrna na balení dovezených tablet tohoto léku.
