Extrémně horké počasí v jižní Asii zvyšuje regionální poptávku po LNG. Ceny zemního plynu rostou i v Evropě v době, kdy se řeší unijní návrh na omezení obchodu se zkapalněnou surovinou ruského původu. Jistotě v období, kdy je třeba naplnit evropské zásobníky před zimní sezonou, nepřidává ani norský výpadek a další ohrožení potrubních dodávek do EU.
Jižní Asii sužují vedra, kdy se teploty v Indii a v Pákistánu pohybují kolem padesáti stupňů Celsia a nutnost chlazení zvyšuje spotřebu elektřiny. Některé země v oblasti tak učinily rekordní objednávky zkapalněného plynu a jeho ceny v Asii od dubna stouply o třetinu. Jsou tak na téměř půlročním maximu a očekává se, že by mohly jít s pokračujícím létem ještě dále vzhůru.
„Spotové ceny jsou nyní taženy asijskou poptávkou,“ řekl Reuters Siamak Adibi z energetické poradenské společnosti FGE. Zatímco Indie minulý měsíc dovezla nejvíce LNG v historii květnových importů, Bangladéš zaznamenal zcela rekordní import. Na trh se zkapalněným plynem teprve loni vstoupily Vietnam a Filipíny, které teď také zvýšily nákupy.
Nepředvídaný norský výpadek
Ceny zemního plynu rostou i v Evropě. V nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF se surovina v pondělí přechodně prodávala za více než 38 eur za megawatthodinu. To je sice daleko méně než v období energetické krize po začátku války na Ukrajině, avšak zhruba o dvanáct eur více než před dvěma měsíci.
Jedním z důvodů je aktuální neplánovaný výpadek dodávek z Norska, které je nyní největším unijním dodavatelem. Evropa má však před sebou i další nebezpečí. „Trh musí počítat s možností zvýšených geopolitických rizik. Zejména s možností narušení dovozu ruského plynu potrubím nebo ve formě LNG, případně obojího. Rakouská OMV uvedla, že by mohla přijít o potrubní dodávky z Ruska. Evropa mezitím zvažuje restrikce týkající se ruského LNG,“ vysvětlil už koncem května zmíněné agentuře Alex Froley z Independent Commodity Intelligence Services (ICIS).
Válka na Ukrajině potrvá ještě roky, říká analytik Bříza
Sedmadvacítka totiž diskutuje o postihu ruského zkapalněného plynu, který využívají zejména Francie, Belgie a Španělsko. Návrh na embargo po vzoru uhlí či po moři dovážené ropy v bloku nemá celkovou podporu, místo toho se řeší možný zákaz užití unijních přístavů pro reexport suroviny do třetích zemí. Evropská komise přitom tvrdí, že by to nemělo mít negativní dopad na asijské zákazníky, protože se jim podaří sehnat alternativní dodavatele, i kdyby Moskva nenašla náhradní dopravní trasy.
Obavy z maďarských obstrukcí
EU rovněž jedná o zákazu nových investic a poskytování zboží, technologií a služeb k dokončení ruských LNG projektů v Arktidě. Mezi členy, kteří usilují o další omezení příjmů Kremlu na financování války, přitom panují obavy, že by tuto snahu mohlo svým vetem i jinak torpédovat Maďarsko. Diplomaté se tak údajně snaží vyladit 14. sankční balíček dříve, než se Budapešť od července ujme předsednictví v Radě EU.
„Nepochybuji o tom, že Maďarsko uvažuje velmi konstruktivně, zejména proto, že je to vnitrozemská země a jeho ekonomika nebude žádným způsobem ovlivněna rozhodnutími o reexportu,“ podotkla však oficiálně komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Švédsko už přesto pohrozilo, že v případě maďarského veta bude postupovat na vlastní pěst. „Není to optimální, ale hledáme možnosti, jak uvalit sankce na ruský dovoz, konkrétně LNG,“ citoval Bloomberg švédskou ministryni energetiky Ebbu Buschovou.
Německo a Česko nedávno vyzvaly k vytvoření unijní pracovní skupiny na nejvyšší úrovni, která bude hledat cesty, jak se zbavit zbývajícího ruského energetického importu do sedmadvacítky. „V zájmu naší energetické suverenity a bezpečnosti musíme nadále systematicky omezovat především dovoz plynu a ropy a také radioaktivního materiálu z Ruska,“ uvedli v dopise belgickému předsednictví členové vlády v Berlíně a v Praze Robert Habeck a Jozef Síkela.
Mezitím unii hrozí, že přijde o další dodávky ruského plynu potrubní cestou. Rakouská společnost OMV minulý měsíc varovala, že bude možná nucena v rámci evropských soudů zastavit platby ruskému Gazpromu. V takovém případě očekává, že jí ruský gigant zavře kohouty. Zatím však není jasné, zda a případně kdy k tomu skutečně dojde.
Ukrajinský tranzit zřejmě skončí
Rakousko je přitom na ruském plynu stále vysoce závislé. Gazprom podle Bloombergu na základě dlouhodobé smlouvy pokrýval v posledním více než půl roce osmdesát procent dovozu do alpské země. V některých měsících to bylo dokonce téměř sto procent. Rakouský regulátor E-Control tak připustil, že odstávka by krátkodobě vedla ke zvýšení cen suroviny.
Vídeň každopádně musí řešit, že na konci roku vyprší smlouva o tranzitu plynu, kterou s Ruskem před pěti lety uzavřela Ukrajina, a Kyjev o nové nehodlá jednat. Brusel opakuje, že tyto dodávky nepotřebuje a nebude tlačit na obnovu dohody. Kromě Rakouska toto rozhodnutí dopadá na několik dalších unijních zemí, například na Slovensko.
Teoreticky tato přeprava může pokračovat, pokud se na tom dohodnou s Ukrajinou a Ruskem jednotlivé společnosti. Takové úmluvy však komplikují válečné podmínky. Bratislava se v současnosti snaží hledat jiné zdroje a cesty. V posledních měsících dováží více suroviny z Maďarska, které využívá kromě ukrajinské trasy i plynovod TurkStream. Chystá se také více využít napojení na Polsko. Zároveň s Ukrajinou jedná o tranzitu plynu z Ázerbájdžánu.
Zatím však potrubní dovoz ruského plynu do Evropy roste, podle propočtu Reuters se v květnu meziročně zvedl o více než třetinu. Naplněnost evropských zásobníků se v této fázi roku v jednotlivých zemích podle ekonomického think-tanku Bruegel značně liší. Zatímco Portugalsko a Španělsko jsou na tom velmi dobře, kupříkladu Polsko a Francie jsou těsně nad polovinou celkové kapacity. České zásobníky jsou plné ze dvou třetin.
