Francouzský král Ludvík XIV. ukotvil Francii v hranicích, v nichž existuje dodnes, a umožnil jí mít v Evropě až do současnosti důležité, ne-li hlavní slovo. O jeho vládě si v podcastu Romancov a spol. povídali Anita Haas Mejzrová a Michael Romancov.

Americké volby jsou jiné než ty české, přesto má jejich výsledek na život Čechů a Češek důležitý vliv. Politický geograf Michael Romancov v dalším díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje systém volitelů, kdo jsou delegáti a proč v USA nevyhraje vždy ten, kdo má nejvíc hlasů.

Demokraté už jednou o odstoupení kandidáta usilovali. Nelíbilo se jim, že jejich tehdejší prezident Jimmy Carter neměl valné šance proti republikánu Ronaldu Reaganovi. „Tím, kdo tehdy k odchodu Cartera z kampaně vyzýval, byl mladý kongresman jménem Joe Biden,“ připomíná Michael Romancov v dalším díle podcastu Romancov & spol.

Americké volby jsou jiné než ty české, přesto má jejich výsledek na život Čechů a Češek důležitý vliv. Politický geograf Michael Romancov v novém díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje systém volitelů, kdo jsou delegáti a proč v USA nevyhraje vždy ten, kdo má nejvíc hlasů.

Vojenské základy dnes a v minulosti: odpovídáme na vaše dotazy v podcastu Romancov a spol. Tentokrát mluví Anita Haas Mejzrová s Michaelem Romancovem o Čagotských ostrovech, dojde ale i na Guantanámo nebo radar v Brdech.

Romancov & spol.: Paříž se v roce 1919 proměnila v místo, kde se bořila stará impéria, vytvářely nové státy a často se zakládalo podhoubí pro vznik nových problémů. O dopadech versailleské smlouvy debatují Filip Zajíček a Michael Romancov.

Skutečně bylo versailleskou smlouvou v roce 1919 Německo poníženo? A proč je tak těžké uzavřít skutečně trvalý mír? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Proč nevydržel mír, který si v roce 1919 přála celá Evropa? A nabízí jednání s tehdejším Německem nějaké poučení pro dnešní dobu? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

„Lidé, kteří tudy kočovali, museli být schopni se vypořádat se surovým klimatem a Mongolové to zvládli perfektně,“ říká politický geograf Michael Romancov. Jejich pohyb po euroasijské stepi, 7000 kilometrů dlouhé „dálnici“, v podcastu Romancov a spol. přirovnává k motorkářskému gangu.

Horké léto 1900, místo rukavic pěsti a místo ringu obrovská čínská říše, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Boxerské povstání: téma podcastu Romancov a spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Nikdo se o krvežíznivosti Mongolů na vlastní kůži nepřesvědčil víc než Rusové. I proto je ruské politické myšlení zásadně ovlivněno tím mongolským. Jak to tehdy celé bylo? O tom si v podcastu Romancov a spol. povídali Magdalena Slezáková a Michael Romancov. Přinášíme jeho přepis.

Řecko není jen kolébkou demokracie a filozofie, je také místem, kde má kořeny do současnosti přetrvávající konflikt mezi Západem a Východem. Kvůli čemu to tak je? Nejen o tom si v epizodě podcastu Romancov a spol. povídali Anita Haas Mejzrová a politický geograf Michael Romancov. Přinášíme její přepis.

Romancov & spol: Margaret Thatcher nebyla v Británii nijak oblíbená premiérka, když se vzepřela očekávání Argentinců a rozhodla se o Falklandské ostrovy bojovat. To jí získalo nečekanou popularitu a silný mandát pro provedení změn, ve které ona jako konzervativní politička skutečně věřila, vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

Margaret Thatcher se ujala vlády nad Británií v době, kdy o ní žádný z jejich politických kolegů nestál. Sociologie pak pro tento moment zavedla pojem skleněný útes: Thatcher byla jednou z lídryní, které z něj nespadly, ale naopak na něm postavily kariéru. V dalším díle podcastu Romancov & spol. se politického geografa Michaela Romancova ptá Jana Ciglerová.

Průběh války o Falklandy, která skončila na den přesně před 42 lety, poskytuje neblahou předzvěst dalšího vývoje ruské války na Ukrajině, upozorňuje v nové epizodě podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov.

Skutečně první světová válka vypukla už v roce 1756, nikoliv v roce 1914. Proč? A jakou roli v tom sehrála Marie Terezie a české Slezsko? Tomu se v epizodě podcastu Romancov a spol. věnovali Filip Zajíček a politický geograf Michael Romancov. Přinášíme její přepis.

Jeho prapředkem byl vlk a narodil se s krví v pěsti: Temüdžin, který jako Čingischán pokořil svět. Jeho Mongolové budili hrůzu, ale pod děsuplnou pověstí katů se skrývali velmi schopní politici. Čím to? Odpovídá podcast Romancov & spol.

Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

31. května 1223 a největší porážka Slovanů v dějinách: tak se říká bitvě na řece Kalce, kde spojená ruská vojska rozdrtili Mongolové. A začali tím psát příběh toho Ruska, které známe dnes. Více v podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Rezignovali jsme na vlastní bezpečnost. Nejen o tom, co nás druhá světová válka měla naučit, ale nenaučila, si v další epizodě podcastu Romancov a spol. povídal Filip Zajíček s politickým geografem Michaelem Romancovem. Přinášíme její přepis.

Romancov & spol.: Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Dovolenou, nebo kolébku demokracie? Turbulentním staletím, která následovala pádu antického Řecka, se už ale obvykle mnoho prostoru nevěnuje. Přitom měla zcela zásadní dopad i na dnešní Evropu.

Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Poslechněte si další epizodu podcastu Romancov a spol.

Jak vypadala skutečná první světová válka? A proč se do ní zapojila Marie Terezie? Dozvíte se v další epizodě podcastu Romancov a spol., ve které si Filip Zajíček a Michael Romancov povídají o Sedmileté válce – konfliktu, který na planetě zanechal stopy znatelné dodnes.

O druhé světové válce tak, jak ji nejspíš neznáte. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Co vám o druhé světové válce ve škole (nejspíš) neřekli, rozebírají v podcastu Romancov a spol. Filip Zajíček a Michael Romancov.

O druhé světové válce tak, jak ji nejspíš neznáte. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy? O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

„Když máš k dispozici takové kapacity, vůči nimž jsou ostatní bezmocní, pak se ti nesrovnatelně lepším způsobem nastoluje vlastní představa o tom, co je správné a žádoucí,“ říká politický geograf Michael Romancov v epizodě podcastu Romancov & spol. věnované (nejen) portugalským a španělským zámořským objevům. Přinášíme jeho přepis.

Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, které dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. Jak a proč k tomu došlo, rozebírá Filip Zajíček s Michaelem Romancovem v dalším díle podcastu.

Poslechněte si další díl podcastu Romancov a spol. Tentokrát si Filip Zajíček povídá s Michaelem Romancovem o tom, jak vypadalo první porcování planety v režii Evropanů a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích.

„Jedna z mnoha představ o tom, co a proč apartheid měl být, může dodnes řadě lidí znít pokud ne sympaticky, tak alespoň smysluplně,“ říká politický geograf Michael Romancov v epizodě podcastu Romancov & spol. o konci apartheidu v JAR. Přinášíme přepis podcastu.

Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

JAR slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. O minulosti i současnosti Jihoafrické republiky si v podcastu Romancov a spol. povídají Dominika Píhová a Michael Romancov.

Katyňský masakr se odehrál před více než osmdesáti lety. Stále je ale předmětem propagandy i soudních sporů. Proč? O souvislostech sovětského masakru – tehdy i dnes – si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem povídala Anita Haas Mejzrová.

Nový díl podcastu Romancov & spol. je o nejhorších námořních katastrofách i o tom, čím nám hrozí budoucnost. Titanic se potopil v dubnu 1912; v dubnu 2014 oplakávali rodiče své děti po zkáze trajektu Sewol. Proč ani po století neumíme chránit všechny životy na moři?

O čáře, která rozparcelovala Blízký východ, ale i starých impériích si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídá Filip Zajíček s Michaelem Romancovem.

O mocných i nemocných impériích a hlavně o linii rozdělující Blízký východ, o které se svět původně vůbec neměl dozvědět, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.